web
První klientský rating bank v České republice


Komentář Michala Skořepy: Přechod na letní čas nadále nemá z ekonomického hlediska takřka žádný efekt

30. 03. 2019

Posun na letní čas představuje pro českou ekonomiku zisk 45 milionů Kč, což je řádově necelá tisícina procenta HDP ČR. Z pohledu pracovní doby to znamená, že posun času má stejný ekonomický dopad jako bychom za celý rok pracovali o minutu a půl déle

Na podzim roku 2016 jsem nabídl zjednodušený odhad národohospodářského přínosu energetických úspor plynoucích z používání letního času konkrétně pro českou ekonomiku. Výsledkem bylo, že „posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle“. Zisk vyšel konkrétně kolem 30 milionů korun.

Od té doby došlo k určitým změnám v hodnotách některých parametrů. Nabízí se tak možnost výpočet aktualizovat s použitím těchto nových hodnot.

Zdroje výpočtu a základní kroky jsou tytéž. Změny hodnot za uplynulé období lze heslovitě popsat takto (detaily výpočtu lze nalézt v původním textu z října 2016):

Použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie přibližně o 6 setin procenta. Zde ke změně nedošlo.

Roční spotřeba elektrické energie za poslední dva dostupné roky (tj. 2017 versus 2015) vzrostla přibližně o 3 %.

HDP se zvýšilo o cca 12 %.

Cena elektřiny vzrostla zhruba zhruba o 50 %.

Posouváním času tedy v poměru k výkonu ekonomiky získáváme ročně asi jedenapůlkrát víc (konkrétně o 3 % -12 % + 50 % = 41 % víc), než na podzim 2016. Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle nikoli o jednu minutu, nýbrž o minutu a půl. Energetická úspora plynoucí z posouvání času je tak nadále zcela zanedbatelná.


 



Organizátor         Záštita
Generální mediální partner

Mediální partneři

Partneři