€uronákaza u nás: pár otázek a odpovědí

Tím se

veřejné finance a domácí sektor může dostat do úzkých,

takže postižená země ztrácí přístup na kapitálové trhy a

dříve či později je nucena žádat o pomoc MMF, resp. jiné

méně zranitelné země E(M)U. Zde je několik související

otázek a odpovědí, které rozebírají, zdali se něco

podobného nemůže přihodit i ČR.

Má se ČR obávat, že by si spekulanti v dohledné době

vyhlédli i český vládní dluh a vyprovokovali by výrazný

propad jeho cen, což by v horším případě státu ztížilo

přístup na kapitálové trhy, v lepším pak prodražilo

financování deficitů?

Z fundamentálního hlediska by takové chování nedávalo příliš

smysl. Za prvé, ať již vezmeme deficit či samotný splátkový

kalendář českého vládního dluhu, ani jeden ukazatel není ani

zdaleka tak exponovaný jako v případě zadlužených zemí

eurozóny (viz graf). Stejně tak je zřejmé, že spekulace na

pokles cen dluhu budou obtížnější, pokud je většina dluhu

v držení domácích subjektů (bank a penzijních fondů). Naproti

tomu výraznou většinu řeckého, irského či portugalského dluhu

drží zahraniční investoři, což činí tyto vládní dluhopisy velmi

zranitelné vůči změnám nálady na globálních trzích.

Stejně tak lichá by mohla být spekulace založená na úvaze, že

český bankovní sektor výrazný externí šok neustojí. Český

bankovní sektor zůstal i během krize vysoce ziskový a

kapitalizovaný, takže je schopen ustát extrémní situace. To

konec konců ukázaly i poslední zátěžové testy ČNB, které byly

postaveny na opravdu extrémně nepříznivých předpokladech.

Znamená to tedy, že český devizový a dluhopisových trh

může zůstat vůči silné nákaze z EMU imunní?

Bohužel nikoliv, což již bylo částečně vidět jak na kurzu koruny,

tak v cenách dluhopisů (obojí pokleslo). Nejedná se však o

nijak dramatický výprodej, a zejména pokud jde o dluhopisy,

pak nezbývá než konstatovat, že nákaza je postihla daleko

méně než podobná aktiva v regionu či dokonce v některé z

členských zemí eurozóny, které byly donedávna považovány za

bezpečné.

Samozřejmě, že v situaci, kdy by docházelo k opravdu

k masivnímu výprodeji dluhopisů uvnitř eurozóny, který by šel

za hranice zemí přezdívaných zkratkou PIGS, pak by se jak

koruna, tak české vládní dluhopisy výrazným výprodejů

nevyhnuly. Nicméně nevěříme, že by se měnový pár EUR/CZK

či výnosy českých dluhopisů měly přiblížit úrovním z přelomu let

2008/2009. V případě koruny totiž už neplatí, že by čeští

exportéři byli tzv. přezajištění proti silné koruně, takže jsou

schopni využít jejího případného oslabení. Vedle toho ČNB –

poučena globální finanční krizí – může české měně či dokonce

přímo trhu dluhopisů pomoci.

Co by v případě totální nákazy z eurzóny mohla česká

centrální banka dělat?

Jako jeden z efektivních nástrojů jak zklidnit trhy v momentě

návratu finanční krize by mohlo být použití vysoké zásoby

devizových rezerv. Ty by v případě potřeby mohla ČNB použít,

a to buď na zmírnění depreciace koruny, anebo dokonce

v extrémním případě na intervenci na nákup českých vládních

dluhopisů. ČNB by v takovém extrémním okamžiku použitím

devizových rezerv vlastně zabila dvě mouchy jednou ranou. Za

prvé by zklidnila domácí trhy a za druhé by částečně krátila své

devizové rezervy, za které je nelogicky kritizována ECB, neboť

v okamžiku dlouhodobě posilující koruny generují centrální

bance účetní ztráty.