Podvádějící bankéř? To je noční můra banky!

Když řadový klient České spořitelny, pan Jakub, dostal předvolání na Policii ČR, byl právem udiven – nebyl si vědom ničeho, co by toto předvolání odůvodňovalo. Když se dozvěděl, že si na jeho jméno bankéřka ČS vybrala dva úvěry v celkové výši půl milionu Kč, byl hodně rozčarovaný (o případu informoval server iDnes). České spořitelně kauze samozřejmě moc nepomohl (především mediálně), ale na druhou stranu jí poskytl další nápovědu, jak podobné jednání v budoucnu eliminovat – jako už několikrát předtím. „Samozřejmě jsme posílili stávající kontrolní mechanismy, ale přesné kroky nemůžeme z bezpečnostního hlediska veřejně specifikovat,“ říká Klára Pačesová z Tiskového centra České spořitelny.

Pravdou je, že s podobným jednáním se banka zdaleka nesetkala poprvé. Snahy zaměstnance obohatit se na úkor klientů se dějí všude po světě, Česká republika samozřejmě není výjimkou. „Na základě historických negativních zkušeností s nekorektní činností zaměstnanců banky jsme v minulých letech museli přistoupit k přísnějším pravidlům pro vyhodnocování činnosti zaměstnanců,“ potvrzuje Pačesová. Podobně to mají nastaveno i jiné banky. Každý pokus o krádež je následován tvrdšími bezpečnostními opatřeními. Kontrolní útvary bank věnují velkou pozornost především operacím bankovních poradců, kteří jsou v přímém styku s klienty, tj. s jejich citlivými osobními údaji. Ty lze zneužít k ilegálnímu jednání. „Ano, zpřísnili jsme monitoring zaměstnaneckých transakcí ve spojitosti s poskytovanými produkty. Bližší specifika jsou však interní záležitostí.“ Zatímco bezhotovostní operace jsou velmi dobře evidovány, v práci front-office zaměstnanců byly v některých bankách zneužitelné trhliny.

Zpřísněná opatření se týkají i přijímání zaměstnanců nových. „Toho, s kým nově začínáme pracovat, si vybíráme i na základě bezpečnostních pravidel – uplatňujeme například pre-employment screening,“ naznačuje Pačesová, že jsou pryč doby, kdy vám k místu v bance stačil čistý trestní rejstřík. Pre-employment screening je sofistikovaný postup spočívající v ověření informací poskytnutých žadatelem o pracovní místo, jako potvrzení kvalifikace, minulosti, vzdělání, soukromí nebo předešlých zaměstnání žadatele, prověření uchazeče na střet zájmů s dalšími osobami či třetími osobami. Někdy může tento proces připomínat detektivní práci…

Protože vynalézavost zlodějů nezná mezí, ne vždy se bankám podaří na ilegální jednání zareagovat okamžitě. Proto vymýšlejí další postupy, které by měly zaměstnance od nežádoucího jednání odradit. „Velmi účinné je zveřejňování represivních opatření, tedy interní zveřejňování pochybení a nekorektního jednání zaměstnanců, včetně personálně právních dopadů, které následují,“ uvádí Pačesová příklad. Podle Pačesové mají velký efekt i výsledky trestních řízení, které sebou často nesou i tresty odnětí svobody pro pachatele. „Dáváme tak jednoznačně najevo nulovou toleranci k podvodným, nekorektním či neetickým jednáním.“

Tak jako všude i v bankovním sektoru platí, že zloděj je vždy o krok napřed. Je nutné si ale uvědomit, že viněn by měl být zejména člověk, který se vědomě rozhodl krást, nikoliv ten, který nedokázal odhadnout, že, respektive jak bude okraden. V České republice je nezřídka možné narazit na jakýsi zvrácený druh obdivu k zákony porušujícím lidem, v takových případech pak bývá hněv ventilován na nesprávné lidi. dokud nebude platit, že zloději jsou bez milosti trestáni a součást trestu je i naprosté společenské znemožnění, nelze čekat, že míra kriminality poklesne. „Faktem nicméně zůstává, že pokud se banky donedávna domnívaly, že jim největší riziko podvodných útoků hrozí zvenčí, bylo třeba si přiznat, že ani ve vlastních řadách není vždy bezpečno a kontrolní mechanismy musí být posíleny i v těchto ohledech,“ říká Pačesová.