Mladí podceňují bezpečnost při nakládání s penězi

Ten využívá 85 % mladých, zatímco celkový průměr pro českou populaci je 46 %. Ovšem více než polovina mladých uživatelů internetbankingu si nikdy nemění přístupové heslo. Mladí lidé si také významně častěji nekontrolují účtenky a výpisy z účtu, neschovávají si potvrzení o transakcích platební kartou a při placení v restauracích nechávají kartu bez dohledu. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu agentury Ipsos Tambor pro Raiffeisenbank

Mladí důvěřují obsluhujícímu personálu v obchodech i restauracích

Lidé ve věku 18–25 let méně kontrolují účtenky. Pouze 43 % mladých si hlídá, jestli pokladní částku nenaúčtovala dvakrát a jestli odpovídají ceny. Naopak generace jejich rodičů (45–55 let) je v tomto o poznání pečlivější. Účtenky kontroluje 65 % z nich.

Podobné to je i s potvrzeními o platbě kartou v obchodech, které si neschovává 39 % mladých, což je o 19 % více než ve věkové kategorii 45 – 55 let. Následně si platbu kartou na výpisu z účtu kontroluje pouze 43 % mladých, zatímco v generaci jejich rodičů je to 64 %. To samo o sobě ještě nemusí znamenat, že mladí nejsou pečliví. Mnohem častěji si totiž nechávají z banky posílat informační sms o platbě kartou. Tuto možnost využívá 36 % mladých, tedy nejvíce ze všech věkových skupin. „Někomu více vyhovují informační sms, někdo rád odškrtává položky na výpisu. Každý by měl mít přehled o pohybech na svém účtu a je na vás, jakou metodu zvolíte,“ říká Roman Přeučil z Raiffeisenbank.

Mladí lidé jsou méně opatrní na některé citlivé údaje u platebních karet. Při placení v restauraci nechá obsluhu kartu odnést z dohledu celá čtvrtina mladých. Průměr na celou populaci je jen 9 %. Přitom stačí jen chvilka, aby si někdo opsal číslo karty, datum platnosti a trojmístný kód v podpisovém proužku a může s vaší kartou vesele nakupovat na internetu.

S PINem ke kartě však nehazardují ani mladí. Pamatuje si jej 96 % dotázaných. Jak by se dalo předpokládat, toto číslo mírně klesá s věkem. U lidí starších 65 let si PIN pamatuje už „jen“ 84,5 %. Ostatní ho mají poznamenaný na různých místech.

Potvrzení o výběru z bankomatu si nenechává vytisknout skoro polovina mladých, výběry pak nekontroluje na výpisech 16 %. Nejpečlivější jsou v tomto ohledu lidé starší 65 let. V této generaci si potvrzení netiskne pouze 21 % a výpisy nekontroluje 11 %. Výpisy z účtu si dlouhodobě schovává 57 % mladých. Průměr populace dosahuje na 82, 5 %. „Pro případnou reklamaci doporučujeme schovávat si výpisy v elektronické nebo tištěné podobě 12 měsíců. Potom je samozřejmě není bezpečné jen tak vyhodit, měli byste je skartovat,“ radí Roman Přeučil z Raiffeisenbank.

Pětina mladých nemá heslo do internetbankingu uloženo bezpečně

V poslední době se bezpečnost skloňuje také ve spojitosti s internetem. Nebezpečí číhá nejčastěji na děti a mladé lidi, což je logické. Jedná se o věkovou skupinu, která nemá tolik nepříjemných zkušeností, a proto je méně opatrná. Přitom právě mladí tráví na internetu nejvíce času a mnohem aktivněji čerpají všechny výhody, které nabízí. Např. internetbanking využívá podle výzkumu Raiffeisenbank 85 % mladých, zatímco celkový průměr pro českou populaci je pouze 46,3 %. Nikdo z mladých také nemá osobní zkušenost se zneužitím bankovního účtu nebo platební karty. Podobně významný rozdíl je i v nákupech na internetu. Občas nakupuje 80 % mladých oproti 55,5 % celkového průměru.

S dodržováním bezpečnostních zásad už jsou na tom mladí podstatně hůře. Více než polovina třeba nikdy nemění heslo do internetového bankovnictví. Jednou ročně si heslo vymění pouze 22 %, ostatní pak častěji. Pouze 71,7 % si heslo pamatuje. Necelých 9 % mladých má heslo uloženo v počítači, 6,5 % v diáři a 4,5 % dokonce na lístečku v peněžence. A co na to odborník na bezpečnost internetového bankovnictví z Raiffeisenbank: „Pokud si nechcete pamatovat přihlašovací údaje do všemožných aplikací, můžete využívat některý z bezpečných programů pro správu hesel. Ale heslo do internetbankingu by si měl každý raději pamatovat“.

O výzkumu

Výzkum realizovala společnost Ipsos Tambor na podzim loňského roku exkluzivně pro Raiffeisenbank. Cílem bylo zjistit, jak lidé dodržují základní bezpečnostní pravidla při nakládání s penězi. Dotazován byl reprezentativní vzorek české populace o 600 respondentech.