Bez spuštění krize se odpovědí nedočkáme

Krizi zatím můžeme pozorovat spíše pouze ve zpomalující ekonomice zemí EU či USA. I přes krach Řecka a dalších zemí se však zatím krize nijak zásadně neprojevuje. Zatím nebankrotují banky a následně i podnikatelé, nezastavují se úvěry firmám i občanům a vlády největších ekonomik zatím nepřistupují k tvrdým úsporným opatřením.

Jak dlouho tento stav nejistoty potrvá? Zřejmě se čeká na výbuch bomby v podobě bankrotu některé z velkých ekonomik typu Itálie či Španělska. K drtivé lavině výprodejů a totálnímu poklesu ztráty důvěry zatím krize Řecka či Irska zřejmě nestačí. Otázkou také je, jak efektivně bude výše uvedenému scénáři bránit Evropská komise a Evropská centrální banka a zejména jak dlouho tyto intervence vydrží.

Neméně důležitou otázkou je také, jak případná krize jejích počátek můžeme sledovat v USA a následně i v zemích eurozóny může ovlivnit tuzemskou ekonomika a zejména chování bank vůči svým klientům. Bude následovat politika rychle rostoucích úrokových sazeb, jako tomu bylo často neodůvodněně před dvěma lety, nebo budou tuzemské banky využívat své dobré kondice a budou se snažit udržet zájem o své produkty a jejich cenu ponechají na přijatelné úrovni?

To vše jsou otázky na jejichž zodpovězení stále čekáme. Jejich zodpovězení však umožní bohužel či bohudík až skutečné spuštění krize v Evropě a ve světě.