Banky se o svých poplatcích bojí mluvit

Z ankety mezi největšími českými peněžními domy vyplývá, že banky, alespoň obecně mají ve svých vnitřních předpisech stanoveno, že mohou zákazníkům poplatek změnit, či opravdu zrušit během několika týdnů. Většina bank ovšem před tím, než se k takovému kroku odhodlá, připomíná spíše pohádku o tom, jak se slepička snažila zachránit chamtivého kohoutka před udušením hltem vody, kterou jí nikdo z oslovených nechtěl jen tak dát. Ani na záchranu kohoutka. Banky totiž musejí schvalování zrušení poplatku nechat projít hned několika koly.

Některé peněžní domy dokonce ani nechtěly rozkrýt systém a mechanismus rozhodování o peněžních poplatcích, tak jako například Česká spořitelna. „Bohužel není možné v detailu rozkrýt naši strategii, která se týká poplatkové politiky,“ řekla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Možná, že by se klienti měli ptát sami úředníků v bance, neboť spokojit se s tím, že peníze klientů odpovídají složitému procesu, ve kterém banka zvažuje zájmy klientů, nikoho dnes nepřekvapí.

Podrobně nechtěla sdělit veřejnosti své rozhodovací mechanismy ani ČSOB. „Bankovní poplatky jsou cenou za konkrétní produkty či služby. Banka - jako jakákoli jiná firma - se musí snažit nabízet konkurenceschopné produkty a služby za odpovídající cenu,“ konstatoval pro server Bankovnipoplatky.com mluvčí banky Ivo Mešťánek. Podle něj stanovení konkrétní výše poplatků vychází z mnoha faktorů, mezi nimiž je zejména nákladovost, ale i dlouhodobá strategie banky.

Pokud by někdo vypsal soutěž o nejlepší informovanost o mechanismu rozhodování výše a zrušení poplatku, palmu vítězství by si odnesla GE Money Bank. Ta jediná totiž odhalila z velkých peněžních domů v Česku detailněji nejen mechanismus rozhodování, ale i konkrétně dobu, za kterou mohou klienti banky čekat změny. Na otázku: Jak dlouho průměrně trvá, když se rozhodne o zrušení poplatku, než se to fakticky projeví v ceníku banky, mluvčí Markéta Dvořáčková odpověděla: „V tomto případě rozhoduje, jestli je změna dotčená úpravou Payment Settlement Directive či nikoliv – s tím souvisí informovanost klienta před realizací dané změny.“ Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že změnu mimo rámec zmíněných předpisů lze v případě GE Money Bank vidět do 1 měsíce, zatímco změnu v rámci daných pravidel za 3 měsíce od schválení.

Dá se čekat, že ani u ostatních konkurentů nebude doba výrazně odlišná a výrazně jiný nebude ani rozhodovací mechanismus uvnitř banky. Je ale pravdou, že domácí peněžní domy, až na výjimky, moc rády o svých rozhodnutích nediskutují. Nabízí se nejen otázka proč, ale také to, že spoléhat se na to, že klienti budou donekonečna jen poslušně platit, aniž by se informovali na to, kdo, kdy a kde o tom rozhoduje, nemusí platit dlouho. Vždyť zas tak strategické a konkurenci ohrožující informace o tom, jako v případě GE Money Bank, že rozhodnutí o poplatcích je v pravomoci oddělení Product finance, Risk, Sales, Product, Compliance a Legal and Marketing, to nemůže být. Ani to, že finanční dopad zrušení poplatku je v GE Money Bank určující pro manažerskou úroveň ve výše uvedených útvarech, která může dané rozhodnutí učinit. Peněžní domy, berte si příklad v informační otevřenosti.