Banky rostou, ekonomika stagnuje. Je to správné?
Další banka ohlásila za lonský rok výrazný nárůst zisku. Komerční bance se podařilo zvýšit zisk o celých 21 procent na 13,3 miliardy korun. Výkon ekonomiky v minulém roce? Pouze 2,3 procentní růst.
Výsledky bank tak potvrzují, že jsou úplně oddělené od reality celé ekonomiky. Zatímco celkový výkon, spotřeba domácností, stavebnictví, ale i výsledky mnoha průmyslových oborů jen velmi mírně rostly nebo dokonce stagnovaly. Banky se rozmáchly k velkému zvýšení svých zisků.
Je otázkou zda výsledky bank máme hodnotit pozitivně a nebo spíše negativně. Pozitivní je, že že růst zisků přispívá ke stabilitě bankovního sektoru a jistotě střadatelů, kteří si však stabilitu zajištují mnohdy drahými službami v podobě nejrůznějších poplatků, které se stále více podílejí na zvyšování zisku bank. Negativní je, že pouze bankovní sektor se svým vyjímečným postavením dosahuje jako obor takto mimořádných výsledků aniž by ho následoval zbytek ekonomiky.
Pro ekonomiku jako celek to znamená neustálé přeskupování hodnot ve prospěch bank na úkor zbylých subjektů, které v ekonomice působí a které zvyšování zisků bank v podstatě financují.
Zvýšení zisků bank a jejich vysoce nadprůměrný výkon by mohl mít i pro samotnou ekonomiku jako celek pozitivní vliv, pokud by banky převážnou většinu zisku vložily zpět do ekonomiky. A to v podobě investic, vzdělání svých zaměstnanců a klientů, rozšíření poboček, nebo rozšíření možností internetového bankovnictví a dalších finančních služeb. Dá se říci, že kdyby banky skutečně investovaly v ČR převážnou většinu zisků, mohla by být ČR lídrem ve výzkumu a inovacích v oblasti rozvoje finančních služeb, složitých datových a internetových aplikací s nejvyšší přidanou hodnotou a celkové kvalitě bankovního systému.
Nic takového se bohužel v ČR neděje. O tom svědčí i fakt, že z našich největších bank odsávají převážnou většinu zisků jejich majitelé, kterými jsou velké evropské banky. Je u zmíněné Komerční banky se za rok 2010 zvýšila dividenda o celých 100korun na celkových 270 korun a banka tak odvede svému vlastníkovi do Francie částku více než 10 miliard korun. Obdobný způsob odvodu zisků volí i Česká spořitelna či ČSOB.
Je tak otázkou zda se banky skutečně svým mimořádným výkonem podílejí na růstu ekonomiky České republiky, nebo ho spíše brzdí. Faktem tak je, že výnosy a následné zisky, které banky získají od subjektů, které v průměrném vyjádření rostou meziročně o 2,3 procenta, a které bankám rostou dvoucifernými tempy (v případě Komerční banky o 21 procent), posílají banky pryč ze země svým vlastníkům. Tyto prostředky se tak do ekonomiky zpět nevrací.
Pro ilustraci můžeme v extrémnějším případě přirovnat celou situaci ke státu, který vybere daně a většinu z výnosů státního rozpočtu je nucen přeposlat bohatšímu protektorovi, který finanční prostředky použije dle svého vlastního uvážení. V takovém případě vysaje stát hodnoty od domácích subjektů a vyvede je ze země. Tyto prostředky se tak nemohou podílet na zvyšování výkonu ekonomiky a ekomomika státu musí nutně upadat.
Čtěte také:
- Pozor na krádeže v internetovém bankovnictví
- Porotci zvolili nejvstřícnější banku za I. čtvrtletí roku 2012. Stala se jí Komerční banka
- Po obrovském propadu úrokových sazeb hypotéky stoupají
- OVB Nejvstřícnější bankou za I. čtvrtletí se stala Fio banka
- Nezaměstnanost aneb noční můra nás všech
- Staví se, nakupuje se: Objemy hypoték rostou meziročně o 40 procent
- Největší skokan roku 2011 je UniCredit Bank
- Neplatíte náhodou falešnými bankovkami?!
- Papírové výpisy z účtů mizí, banky na nich rýžují desítky milionů
- Kolik stojí nejabsurdnější bankovní poplatek 2011 ve vaší bance?
Vytisknout článek